Neoficiální stránky obce Pozdeň a Hřešice

Cihlový komín
Podél silnice táhnoucí se do Jedomělic se rozkládá rokle zvaná "Cihelna". Ještě dnes z ní tyčí vysoký kulatý cihlový komín. Kdysi se zde pálily cihly a od toho také vzniklo místní pojmenování. Zdejší půda je totiž velmi vhodná pro výrobu cihel. Potom, co byl svah vytižen a cihelna už přestala sloužit původnímu účelu, sušili se zde švestky.

Vodárna
Z Pozdně směrem do Jedomělic, hned u silnice, ještě uvidíme podivnou stavbu - vodárnu. Z tabulí visících na vratech se dočteme: "Středočeské vodovody a kanalizace, závod Kladno, čerpací stanice Pozdeň, Ochranné vodárenské pásmo I. stupně". Odtud vede potrubí až do Slaného, kde se voda upravuje, a pak už se rozvádí do vodovodního potrubí celého Slánska, přímo ke spotřebitelům. Vodárna byla postupně odstavena a vyřazena z provozu během roku 2004. Paradoxně v obci vodovod nikdy nebyl. Všichni občané jsou odkázáni na svoji vlastní studnu. Vznik vodárny má však svoji zajímavou historii. Vodárna totiž vznikla z jednoho z mnoha důlních vrtů, který tu zbyl po těžbě uhlí.


Přírodní park džbán
Na tomto místě se musíme zmínit i o Přírodním Parku Džbán, na jehož území se obec nachází. Přírodní Park Džbán byl vyhlášen v roce 1994. Rozkládá na území okresu Louny, Kladno a Rakovník a měří celkem 416 km2. Lesnatý Džbán představuje významný předěl mezi Severočeskou hnědouhelnou pánví a Kladenskorakovnickou plošinou. Je významnou pramennou oblastí uprostřed bezlesého Slánska, Žatecka a Lounska. Srážky jsou tu poměrně vyrovnané, ovšem nízké (400 - 510 mm), teploty však relativně vysoké (8,3 - 8,9 °C), takže oblast lze považovat za velmi suchou a poměrně teplou.

Džbán tvoří tabulová plošina, vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Na rozčlenění tabule měla vliv eroze. Přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy.

Geologickým podkladem Džbánu jsou jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce, nazávané opuky. Vznikly jako usazeniny křídového moře v druhohorách a dosahují mocnosti 30 - 60 m. Původ opuk dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají od nepaměti na všeobecně používaný stavební kámen.

Leckde se na Džbánu uchovaly přirozené smíšené lesní porosty, zejména bučiny. Typické jsou tzv. bílé opukové stráně. Vyskytují se zde vzácné horské, ale i teplomilné rostlinné a živočišné druhy. Z významných a chráněných živočichů zde lze spatřit Mloka skvrnitého a z rostlin například Lilii zlatohlavou nebo Střevíčník pantoflíček.