DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Kostel Stětí sv. Jana Křtile



Kostel - texturaKostel Stětí sv. Jana Křtitele dal vystavět Jaroslav Plichta ze Žerotína v roce 1289. Později nad ním přenechává patronát klášteru sv. Kláry v Panenském Týnci. Roku 1352 zde byla založena fara a kostel se stává farním, ale po husitské době je kostel opět uváděn jako filiální příslušející k výše zmíněnému klášteru.

V letech 1847 - 1858 byl kostel přestavěn v barokním slohu do dnešní podoby stavitelem Václavem Štrayblem z Vraného. První mše svatá se v novém kostele sloužila 25. 10. 1858. V květnu roku 1859 byly v kostele na balkóně postaveny varhany. O rok později přivezli občané Pozdně na pěti povozech dnešní postranní oltář zasvěcený panně Marii. Je dřevěný, se sochou panny Marie uprostřed a anděly po stranách. Nahoře ho zdobí obraz sv. Trojice. Do roku 1879 zastupoval oltář hlavní.

V roce 1879 daroval kostelu kanovník Jan Bernard dnešní hlavní mramorový oltář, který koupil za 1600 zl. původně pro dostavbu chrámu sv. Víta. Pochází z kaple Kinské, kde byl oltářem sv. Filipa Nerejského. Tam ho dal kolem roku 1770 postavit na svůj hrob pan Příchovický z Příchovic. Na oltáři je namalován obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Helicha. Ten ho však nedokončil, a proto roku 1880 k němu přimaloval J. Heřman anděla, který věnčí hlavu sv. Jana. Zařízení kostela je převážně v rokokovém stylu.

Kostel Stětí sv. Jana KřtiteleV roce 1907 byl kostel opravován. O této opravě a případných provedených úpravách však nejsou dochované žádné záznamy. Jen na průčelí kostela je vidět kruh s letopočtem 1907. Roku 1908 byly pořízeny věžní hodiny s ciferníky ze tří stran věže. Traduje se, že tehdy obec Líský na hodiny nepřispěla, a proto na tuto stranu ciferník není. V roce 1917 byl sundán z věže prostřední a malý zvon v rámci rekvizice kovů k válečným účelům. Na věži je tedy od té doby jen zvon velký a dva nízké zvonky pro hodiny.


Poměrně rozsáhlé opravy střechy se kostel dočkal v letech 1991-1992 a 1996. Od té doby spíše chátrá. Protože byl kostel i několikrát vykraden, zbyly z původního vybavení pouze oltáře.

Kostel je jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu s navazující absidou, ze které vedou dveře do malé čtvercové sakristie. Stěny jsou vyzděny z lomového kamene opracovaného do kvádrů, místy doplněného cihlami. Klenby mají na horní straně ztužující žebra a jsou celé provedeny z cihel. Stavba je orientována svojí podélnou osou rovnoběžně se směrem východ-západ, přičemž hlavní oltář je na východě. Absida má vnitřní poloměr 4,60 m. Délka lodi je 18,50 m, její nejmenší šířka 9,60 m, v místě bočních dveří 11,40 m. Loď je zastropená v první a poslední třetině valenou klenbou, uprostřed kopulí nad čtvercovým půdorysem. Mezi hlavním vchodem a lodí je předsíň, schodiště a tzv. Boží hrob. Na půdorys předsíně navazuje ve vyšší úrovni věž. Po schodišti se dostaneme do prvního patra, odkud vede průchod na balkon k varhanům. V dalším patře končí schodiště pod krovem u průchodu do věže k hodinovému stroji. Odtud je průchod do prostoru krovu nad lodí a dřevěné schody na plošinu ke zvonům a převodům hodin na tři ciferníky. Střecha Věž kostela s hodinaminad lodí je provedena jako klasický dřevěný krov původně krytý taškami, po rekonstrukci střechy alukrytem.

Další informace:

Památky Slánka
Pozdeň v soupisu památek Slánska od Ferdinanda Velce z roku 1904 (*pdf)
Rekonstrukce kostela

odrážka Kostelní hodiny
Ke hranaté věži kostela sv. Jana Křtitele se váže také jedna zajímavost. Ze tří stran ji zdobí velké kostelní hodiny s černým ciferníkem, bílými čísly a ručičkami, které byly pořízeny v roce 1908. Pravidelně odbíjejí čas každou čtvrthodinu. Jejich zvláštností je právě to, že hodiny na věži lze spatřit pouze ze tří stran. Z té čtvrté strany chybí. Proč tomu tak je? Jednotlivé strany věže jsou obráceny ke všem nejbližším, sousedním vesnicím - Plchovu, Jedomělicím, Hřešicím a Lískému. Když se kdysi vybíraly příspěvky na věžní hodiny, jediné Líský odmítlo podílet se svojí částí, proto jakoby za trest nejsou tímto směrem na Líský hodiny žádné.